Rosení oken

Jak vlastně vzniká kondenzace? Kondenzace neboli rosení vznikne tehdy, když se teplý a vlhký vzduch setká s chladnějším povrchem. V případě oken může být příčin hned několik. Dobrou zprávou je, že ve velké většině případů nejsou na vině samotná okna (naopak většinou je to známka toho, že okna dobře těsní). Problém je spíš ve způsobu jejich používání.

Odkud se bere?

Abyste mohli s kondenzací účinně bojovat, musíte nejprve zjistit, kde vzniká. Z tohoto pohledu rozlišujeme čtyři možné příčiny a začneme u těch méně častých:

• Rosení okenných skel z venkovní strany je signálem, že okna mají vynikající tepelně-izolační vlastnosti. Venkovní sklo se v tomto případě ochlazuje víc, než je teplota okolí a neohřívá se prostupem tepla zevnitř ven. Nejde teda o chybu, ale o přirozený jev v důsledku proměnlivého venkovního počasí, kterému těžko rozkážeme.

• Rosení v prostoru mezi skly je způsobené tím, že do prostoru mezi skli, který má být správně hermeticky uzavřený, vniká vzduch. Může to být způsobené prasklinou na skle anebo netěsností rámečku a spojení skel. Každopádně v tomto případě jde o chybu na okně, kterou v případě, že jste sklo anebo rámeček nepoškodili sami, ihned reklamujte.

• Rosení rámu ve funkční spáře anebo z vnitřní strany může mít víc příčin. Například rosení rámu může být způsobené nesprávně realizovaným napojením okna na ostění, kde chybí tepelná izolace a tvoří se tepelné mosty. Rám se tak ochlazuje přiváděným studeným vzduchem zvenku a teplý vzduch uvnitř místnosti na něm kondenzuje. Skutečnou příčinu musí odhalit a řešit odborník, který by měl zkontrolovat správnost postupu montáže oken v porovnání s projektem a posoudit, zda okna nejsou zkroucená a podobně. Další příčinou může být nesprávné větrání, tomu se budeme věnovat níže. Každopádně je rosení rámů závažný problém, protože, když by kondenzát uvnitř rámu zamrzl, může dojít například k poškození těsnění okna.

• Rosení okenních skel z vnitřní strany bývá nejčastějším problémem. Hlavně na novostavbách, ale i při rekonstrukcích starších budov. Na svědomí ho může mít nízká vnitřní povrchová teplota skla a vysoká vlhkost v domě. U nových oken, která podléhají požadavkům nejnovějších norem, by nemělo docházet k povrchové kondenzaci. Pokud ano, zamyslete se nad způsobem užívání vnitřního prostoru a nad dodržováním zásad správného větraní.

Pozor na vlhkost

Nejčastější příčinou rosení oken z vnitřní strany je vysoká vlhkost v místnosti. S ní se můžete setkat nejen v novostavbách, ale i ve starších domech a nebo dokonce i v panelácích. V některých účelových místnostech, jako je koupelna anebo prádelna, se s vyšší vlhkostí počítá. I tak byste měli mít při koupání a nebo sprchovaní zavřené dveře, aby se pára zbytečně nešířila po domácnosti a rámy oken osušit případně dezinfikovat. Vlhkost zvyšuje také vaření (používejte digestoř), sušení prádla, příliš mnoho pokojových rostlin, atd.

Aby vzduch mohl cirkulovat jak má, zdroj tepla by měl být vždy umístněný pod oknem a nebo v jeho těsné blízkosti. Pozor na závěsy a žaluzie. Vnitřní žaluzie omezují pohyb vzduchu po skle a mohou vznikat tzv. studené kapsy, ve kterých dochází ke kondenzaci. V chladných dnech proto žaluzie raději vytahujte.

Ačkoliv se zdá být otázka kondenzace banální, příjemné klíma v místnosti je nevyhnutelným předpokladem k tomu, abyste se doma cítili dobře. A nejen to, vlhkost v interiéru má zásadný vliv na kvalitu vašeho zdraví. I když hygienické normy tolerují vlhkost v interiéru mezi 30 až 70 %, ideální je 40 %. Dlouhodobá vlhkost vyšší než 50 % už může vyvolávat určité zdravotní komplikace způsobené nadměrným množením baktérií a roztočů anebo růstem plísní. Zdravotní riziko však není jen jediným negativem vyšší vlhkosti v bytě. Je potřeba si uvědomit další fyzikální jev, tzv. entalpii. Vzduch nasycený vodními párami totiž potřebuje na svůj ohřev výrazně vyšší teplotu než sušší vzduch. Rozdíl potřeby tepla při vytápění místnosti s 45 % až 70 % vlhkostí může být vyšší až o 20 %.

Vysoká škola větrání

Nežádoucí vlhkosti v interiéru tedy zabráníte správným větráním. Správný způsob větrání budovy by měl být součástí projektu budovy, neměl by jím být pověřovaný dodavatel oken. Slyšeli jste už pojmy jako štěrbinové větrání, nárazová anebo příčná ventilace? Možno neslyšeli, ale určitě je poznáte. Štěrbinová ventilace je lidově řečeno „ventilačka“, kdy okno pootevřete na úzkou štěrbinu. Pro dlouhé větrání však odborníci tento způsob nedoporučují, protože dochází k výraznému ochlazení okenního ostění a vzrůstá nebezpečí vzniku kondenzační vody, teda tvoření plísní. Při nárazovém větraní je potřeba na krátkou chvíli (4 až 10 minut) otevřít okno dokořán. Dojde k rychlé výměně vzduchu při minimálních energetických ztrátách. No a příčná ventilace je jednoduše průvan, kdy na okamžik (2 až 4 minuty) otevřete dokořán nejen všechny okna, ale i dveře a průvan vymění všechen vzduch v prostoru. Tento způsob ventilace je nejúčinnější, nestihnou se ochladit stěny a měl by se provádět několikrát za den (3-5x denně). Nezapomeňte před větráním topení buď vypnout a nebo stáhnout na minimum.

Větrání při „zavřeném“ okně

Přestože je velká většina oken vybavená tzv. mikroventilací, tento způsob výměny vzduchu odborníci nedoporučují. A hned z několika důvodů. Nízká průchodnost nezajistí potřebnou výměnu vzduchu v interiéru, ve funkční spáře může vzniknout kondenzát a nebo namrzat těsnění. Při otevření mikroventilace se navíc sníží zvukotěsnost okna a co je podstatné, sníží se celková bezpečnost. V případě vloupání přes okno v pozici mikroventilace nemáte u pojišťovny šanci na pojistné plnění.

Proto existují dvě možnosti, jak větrat i při „zavřeném“ okně. Označují se jako větrání štěrbinami  integrovanými do výplně stavebných otvorů a vyžadují trvalé zásahy do okna. První z nich je systém větracích kanálků, kdy se do rámu okna vyfrézují otvory a vzduch nimi proudí dovnitř a ven. I v tomto případě hrozí riziko vzniku kondenzátu ve vnitřním rámu a je to opatření spíše nevhodné. A kdybyste se chtěli v budoucnosti tohoto řešení zbavit, nezbývá vám nic jiného, než vyměnit celé okno za nové. Nejpokročilejší metodou je použití větrací klapky. Funguje na principu rozdílů tlaku vzduchu. Klapka upevněná na rámu potom působí jako ventil, který umožňuje výměnu vzduchu a tým zabezpečuje jeho stálou cirkulaci v místnosti při zachování důležitých vlastností okna včetně minimalizace tepelných ztrát a zvukového útlumu. Teplý vzduch odcházející z místnosti prochází rámem okna a ohřívá studený vzduch, který přichází zvenku. Jednoduše klapky vymění 5 až 7 m3 vzduchu za hodinu, novější a modernější klapky umožňují i vlastní nastavení a výměnu 12 až 35 m3 vzduchu za hodinu.